Režisér Karel Vachek patří mezi nejvýznamnější osobnosti české dokumentární tvorby. Paradoxně přesto, že si o současných filmech moc dobrého nemyslí. „Když se podívám na dnešní film, o němž se soudí, že je něčím důležitý, tak většinou zjistím, že na něm nic podstatného není,“ komentoval současný stav Vachek, jenž vyučuje dokumentaristiku

Vybíráme z článku Jana Gregora (Respekt 19/2010)

Pozici Klusáka a Remundy v českém dokumentu dobře dokládá například jejich pokus získat do Českého míru výpověď Václava Havla coby jednoho z nejhlasitějších zastánců radaru. Termín natáčení byl již dohodnut, ale pak Havlovy spolupracovníky překvapil požadavek, aby se schůzky zúčastnil trokavecký starosta Jan Neoral.

Karla Vachka není třeba ve Filmu a době představovat. Připomeňme si například Svobodův rozbor jeho NOVÉHO HYPERIONU (FaD 2/92), Rodinný portrét aneb Cestu světla ve FaD 4/93 (stať, v níž KV demaskuje své – a rodinné – principy tvorby), Vachkovo obsáhlé interview ve FaD 1–2/96, v němž odpovídá na otázky

U příležitosti večera Učitel a žák v Litoměřicích představil dokumentarista Karel Vachek své dva žáky. V jeho rámci se promítaly snímky Naše jediná jistota je, že všechno dobře dopadne (2008) Heleny Papírníkové Horáčkové a Pokus o duchovní nápravu opraváře televizí Josefa Lávičky v devíti obrazech (2008) Lukáše Kokeše. Z následné

Karel Vachek je jedna z nejvýraznějších osobností českého filmu, řada mladších dokumentaristů se k němu otevřeně hlásí a přejímá některé jeho filmařské postupy. Jeho filmy se vyznačují nezapamatovatelně dlouhými názvy. Začínal v 60. letech, za normalizace mu byla znemožněna činnost, po převratu postupně realizoval rozsáhlou filmovou tetralogii Malý kapitalista, jež

Pořadatelé jednoho z nejvýznamnějších festivalů dokumentárního filmu na světě si vybrali Karla Vachka do festivalové poroty. V sekci určené tvorbě porotců promítne svůj předposlední film Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce Strýčka Toma.

Režisér Vachek pro festivalový katalog uvedl: „Těším se, že poprvé navštívím zemi, jejíž

Filmy jednoho z nejoriginál­nějších českých filmařů Karla Vachka v říjnu a listopadu uvedou univerzitní kina na americkém Harvardu a na Yale. Obě prestižní univerzity si vybraly jeho nejnovější film Záviš, kníže pornofolku… (2006). Na Harvardu se navíc budou promítat i oba Vachkovy filmy z šedesátých let Moravská Hellas (1963) a

Ve Washingtonské Národní galerii se hrála Smetanova opera Dalibor. Ale nepřímo. Český dokumentarista Karel Vachek totiž osobně uvedl svůj film ‚Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb klíč k Chaloupce strýčka Toma‘.

Vachkovy dokumenty nejsou pro každého. Ne nadarmo jim autor říká filmové romány. Od diváka se čeká pozornost a soustředění

Režisér Vachek zasáhne do programu letošní Filmové školy v Uherském Hradišti hned třikrát.

Nejprve v neděli 26. července v 11:00 představí Katedru dokumentární tvorby FAMU, jíž je od roku 2002 vedoucím. Součástí programu bude i projekce několik filmů současných studentů.

Stejný den odpoledne v 17:00 bude Karel Vachek přednášet v rámci cyklu

Jan BUMBA, moderátor

Americká národní galerie ve Washingtonu představila práci předního českého filmového dokumentaristy Karla Vachka. Promítla jeho čtyři stěžejní snímky, které mapují českou porevoluční realitu a její vztah k historii. Díla Karla Vachka patří mezi zasvěcenci k nejoceňovanějším filmovým dokumentům, přesto k nim širší publikum v Česku i v zahraničí

Rozhovor s filmovým režisérem Karlem Vachkem.

Režisér Karel Vachek v minulém roce završil svou polistopadovou tetralogii Malý kapitalista. Každý červnový pátek ji po jednotlivých dílech promítá pražské kino Ponrepo v Bio Konvikt. Její závěrečný film Kdo bude hlídat hlídače? Dalibor aneb Klíč k Chaloupce strýčka Toma (2002), který získal v říjnu

Filmy jednoho z nejoriginál­nějších českých filmařů, vítěze Zlaté kamery na Berlinale 1990, Karla Vachka, budou uváděny v průběhu roku 2009 v rámci několika retrospektiv v prestižních institucích a festivalech.

Karel Vachek: Básník – provokatér

První úplná americká retrospektiva Vachkovy tvorby proběhne od 31.května do 28. června v Pacific Film Archive, na

Od 3. ledna vysílá Česká televize každou sobotu na druhém programu dokumentární cyklus týmu Jan Lukeš – Martin Šulík – Čestmír Kopecký Zlatá šedesátá – Československý filmový zázrak (podrobnější informace o projektu na www.zlatasedesata.cz). Salon od čísla 600 přináší z rozhovorů s protagonisty dokumentu exkluzivní útržky, které následující sobotu v

DOKUMENTÁRNÍ FILM

V rámci loňského jihlavského festivalu dokumentárních filmů proběhla ojedinělá projekce všech dílů tetralogie Malý kapitalista o celkové délce 898 minut. V průběhu dne mohl kdokoliv a kdykoliv vstoupit do potemnělého kinosálu a libovolně dlouho přihlížet unikátnímu filmovému románu. S jeho režisérem, Karlem Vachkem, vznikl onoho dne následující rozhovor.

***Český dokumentarista Karel Vachek (67) natáčí filmy, které jsou svérázné, trvají i několik hodin a diváky často provokují ke smíchu či naopak k bouřlivě nesouhlasným projevům. Ani ti, kteří mu vyčítají přílišnou mnohomluvnost nebo sebestřednost, ale nepopírají, že se mu několikrát v životě podařilo skvěle zachytit a zpracovat výmluvné souvislosti

Podkladem k našemu filmu je 250stránkový literární scénář o vzniku a zániku Československa. A v něm píši o důležitých figurách pro tento vznik a „zánik“: Charlota Masaryková, Dr. Edvard Beneš, Ladislav Klíma, Jaroslav Hašek – prostě TO největší, co zplodilo Československo. Oni všichni se v našem filmu objeví, ale spíš

Kulatý stůl na Letní filmové škole v Uherském Hradišti [FOYER – KULATÝ STŮL]

GOGOLA: Takže vás vítám u tohoto hranatého kulatého stolu a… VACHEK: Teď se tady někdo dusil. Moje žena se umí krásně dusit, vždycky když po ní něco chci, tak se začne dusit. CHYTILOVÁ: To je úplně mimo debatu. VACHEK: Já myslím,

Rád bych upozornil na diskusi, která se kontinuálně rozeběhla především na stránkách Literárních novin. Pokud nezajde na úbytě díky animozitě a osočování, mohla by znamenat „pročištění" veřejného obrazu osoby a díla Karla Vachka. Jeho veřejný obraz měl doposud podobu většinou společnosti nepochopeného a odmítaného génia, kterému rozumí spřízněná skupinka zasvěcených. Bohužel